Internetová zpovědnice

Je mi 27 let. Za dva dny mě čeká poslední termín zkoušky, kterou pokud neudělám, tak na škole končím. Už mi to neleze do hlavy, minul jsem se oborem a myslel, že na to mám. Na přítelkyni či nějakou zábavu nebyl přes ty roky vůbec čas. Po prvním neúspěšném studiu jsem s odřenýma ušima dodělal Bc. Teď jsem docela daleko na navazujícím Mgr. studiu, praxe žádná, živí mě rodiče (má největší ostuda, ale to nic). Na učení i o prázdninách nebyl skoro žádný čas, opravujem barák a i naše to věčné placení už s***. Asi jsem neměl přijít na svět, prakticky nulové životní zkušenosti, jsem nasranej sám na sebe. Jiní, i mladší známí jsou už někde jinde, asi věděli, jak si to v životě udělat, já nikoli. Když to nedám, asi si něco provedu, nevím ještě co, asi to ukončím na tomto světě. Jsem z malé vesnice, každý mě zná a všichni od základky, kdy jsem byl jedničkář, čekají, že jsem génius či co. Přitom jsem blb, co nějakým řízením osudu udělal gympl a po pár letech toho zk*** bakaláře. Jsem na prču hlavně sám sobě. Sice mi doma tvrdí, že život půjde dál, ale já jsem skeptik. No nic, jdu se ještě chvilu učit, i když z toho moudrý nejsem. Tak se mějte lidi a nechte si dařit :)

přečteno: 1676x
Zpět na seznam