Mám problém. Můj táta je kvartální alkoholik. Vždycky to začne tím, že si nakoupí asi 4 litry piva. Každý den vypije tak 0,5 -1 litr, protože prý nemá chuť k jídlu a pivo mu pomáhá.
Jenže problém nastává, když si dá trošku větší množství a už je trošku opitý, to mu potom přepne v hlavě, vezme peníze a jde to hospody. Bohužel se to stává celkem často, každý druhý týden.
Potom přijde domů nad raném a začíná peklo, je hnusný, křičí, nadává, kope do všeho, pokud se s ním střetnu (vždy mi leze do pokoje), tak se ke mně chová agresivně, až mám modříny, protože do mě strká (do zdi), mačká mi ruce.
Výjimečně přijde i s dobrou náladou, kdy mě sice nestrká ze vzteku, ale bere to jako hru (bohužel bolestivou), nakonec ho ale stejně něco naštve a končí to agresí.
Někdy, když je moc napitý, mi říkal, že mě zabije, že jsem mu zničila život, a dokonce mi chtěl i rozbít pusu.
V těchto stavech propije i prohraje v automatech strašné peníze, že jsme někdy i v krizi. Mluvila jsem o tom s ním už několikrát, prosila, říkala, že jinak odejdu, brečela. Vždy to skončilo jen slibem.
On už se kdysi léčil ze závislosti, dohnala ho k tomu autonehoda, i když nebyl nikdy zraněn a já se o něj bojím, jelikož si chce nechat obnovit řidičák. Bere taky spoustu léků na srdce a na tlak.
Já nevím, on toho asi sám nenechá, tak jsem se rozhodla, že odejdu na nějaký čas z domů, šla bych do přechodné pěstounské péče, z které bych mohla jít kdykoli domů a taky bych se s ním mohla stýkat.
Musím sice říct, že jeho život není kdo ví co, jen spí nebo je na počítači nebo na televizi. Kvůli němu jsem poslední dobou docela mimo-vystresovaná a úzkostlivá, začala jsem se sebepoškozovat, neučím se a to studuji 1. ročník gymnázia a často ani nejím.
Co byste dělali vy? Mám zůstávat doma, i když vím, že mu jinak pomoct nemohu?
přečteno: 1789x
Zpět na seznam