Internetová zpovědnice

Je mi 19, příteli 22 let.

Jsem se svým přítelem půl roku, zatím jsme se nikdy moc nehádali, jen tak občas kvůli drobnostem. Jednou jsme spolu jeli na výlet a zároveň jsme s sebou vzali mého kamaráda se sestrou a ještě kamarádku té sestry. Vše probíhalo z mého pohledu naprosto přirozeně, spontáně, bylo veselo, ani můj přítel se mi nezdál nijak neklidný. Vše se ale změnilo, když jsme se vrátili z výletu a dojeli k němu domů, byly jsme tam sami dva, jeho rodiče byly také pryč. Začalo to jednou hloupou poznámkou z jeho strany: „tak co? Myslíš, že se ten hl už dostatečně nabažil?“. Myslel tím toho kamaráda. Začal mi vyčítat, že jsme se k sobě moc měli, že se chovám, jak da apod. Nechapu, co to do něj vjelo, ale když mi začal sprosté nadávat, tak jsem se neudržela a začala na něj řvát taky. Když o mém kamarádovi začal velmi vulgárně mluvit, praštila jsem ho do hrudi, ani to s nim nehlo. Načež mě pevně stiskl ruce k sobě, dal mi je před obličej a směrem ke zdi mě táhl, až mě o ní pevně opřel (praštil). Hrozně sem se lekla a řekla, ať na mě nesahá. Hloupě se smál a zeptal se mě, jestli se s ním chci prát, ještě jsem se na protest trochu pohla, abych ukázala, že kdybych se snažila, tak se z jeho sevření dostanu (ale nedostala bych se). Podíval se mi do očí a řekl, ať nedělám kraviny, nebo to pro mě neskončí hezky. Pak mě pustil. Nikomu bych takovou situaci nepřála, v tu chvíli se skutečně můžete jen modlit, protože ženy maji proti mužům minimální šanci. Skončilo to tak, že jsme se rozešli.

přečteno: 1278x
Zpět na seznam