Internetová zpovědnice

Na kytaru hraji už delší dobu, ale před třemi roky jsem chtěla změnit učitele, protože mě to nikam neposouvalo.
Když jsem přišla na zápis a můj nový učitel mě uviděl, tak se na mě hned usmál. Říkejme mu třeba David. Chtěl, abych mu něco zahrála, ale já se styděla.

První dva roky jsem chodila i na cajon. Byly to hodiny hned po sobě. V kytaře nás bylo 5 a jediný, kdo v hodinách mluvil, byl buď David nebo můj ,,spolužák" (třeba Vašek), který tam chodil jen kvůli rodičům.
V cajonu jsme byli však jen dva a jednu hodinu můj ,,spolužák" (dejme tomu Tomáš) vynechal. Skoro celou hodinu jsme já a David prokecali a já zjistila, že toho máme hodně společného.

Na skupinové hodiny jsem chodila 2 roky. Teď už rok chodím na soukromé. Moc se na nich nebavíme. Ale není to to, co to tehdy bylo.

Tehdy jsme to brali asi víc vážně. První dva roky se mi jenom líbil.. sympaťák, co umí dobře hrát na housle, kytaru a nádherně zpívat. Velmi se mi na něm líbí, že se snaží být vážný, ale vůbec mu to nejde :D.

Ale letos na konci ledna po koncertu (každé pololetní sestaví kapelu ze svých žáků a mají koncert) jsem si uvědomila, že ho miluju. Během dvou měsíců se mi o něm zdály 4 sny.. 2 trochu zmatené a 2, kde jsme se spolu vypsali.

Od té doby jsem hrozně nervózní, když je poblíž. Vždycky mě jenom chválí a když jsem něco, třeba na koncertě, pokazila, jenom se usměje.
Vždy mě oslovuje zdrobnělinou.

Je mezi námi rozdíl 13 let. Manželku určitě nemá, to si jsem jistá. Ale nevím, jestli s někým nechodí.
Když jsem s ním, tak mám pocit duševního naplnění.
Mám mu říct, co k němu cítím? Popřípadě jak? Nebo si to mám nechat pro sebe a dál si jen snít?

přečteno: 920x
Zpět na seznam