Internetová zpovědnice

Pozdravuj Hittlera

Narozdíl od většiny ostatních věřím, že život je právno nikoli povinnost a člověk by měl mít stejné právo zemřít jako má právo žít.
Tady je problém, že máš dceru a vzhledem k tomu, že je ti dvacet, tak to bude ještě hodně malé dítě. To už není moc morální nechat tu dítě za které máš zodpovědnost takže zvaž, jestli to co svému dítěti uděláš skučně chceš mít na svědomí.
No, ale určitě má i matku, ty máš jistě ještě rodiče takže má malá i prarodiče a kdyby ne, tak jsou tu dětské domovy a lidé, kteří rádi adoprují malou holčičku, které se zabil tatínek a ona nikoho nemá takže záleží na tobě, jestli na tohle máš žaludek nebo ne.

Takhle se může zachovat jen slaboch. Ještě lepší je, že s tím jdeš na net a čekáš, kolik ti asi napíše lidí, kolik tě bude přesvědčovat, ať to neděláš, litovat tě. Ano a ty s melodramatičností, jak už jsme měli možnost mockrát vidět někde jinde, odpovíš, že už není cesty návratu, že ti není pomoci a tvůj život již ztratil smysl. Člověče, prober se. Jestli na sebe musíš mermomocí takhle upozorňovat, tak bych ti doporučil návštěvu psychiatra.

MAS DITE, KTERE TE MILUJE! Neopoustej ho, vse SE DA PRECE RESIT!

Řekni mi, komu tímhle pomůžeš? Myslíš že sám sobě? Nikoliv. Mysli na svou dceru. Jak se jí bude žít bez otce? Těžko, v životě bude jen otloukánek. Nikdy Ti to neodpustí, že jsi ji tu nechal.
Několikrát jsem se chtěl zabít, zachránili mě přátelé. Máš přeci přátele, máš dceru, kterou určitě miluješ, tohle všechno bys tu nechal? Opravdu bys nechal svou dceru samotnou v tomhle těžkém světě, v této době? Potřebuje rodiče, lásku,..
Nemůžeš jí tu nechat, přemýšlej!