Chci se jsem svěřit. Je mi 19 let a otěhotněla jsem. Čekám dvojčátka, ale bohužel jsem otěhotněla už po škole hned, ale to mi nevadí spíš je horší, že s klukem, který je hajzl a psychopatický rodiče a k tomu ještě má rok školy. Takže jsem na vše sama... Bydlím u rodičů, ale nedokážete jaký muka to jsou rodiče mě s ním nutí být kvůli penězům, který jsi od něj půjčili... Prý dokud budu u nich, musím s ním být, jenže já se odstěhovat nemůžu, protože nemám nárok na nějaký příspěvky až po porodu... Diktujou mi co mu vařit jak se k němu chovat stojí jen při něm, dokážete si představit jak oni na mě tlačí a nutí mě být s někým s kým nechci.. Nutí vás abyste se s ním bavila a dělala vše co on řekne? Nemám nikoho jinýho, je mi pořád do pláče.. Připadám si jako ve vězení, všichni mi akorát nadávaj.. Mám ve 4. měsíci 55 kilo pořád pláču.. Už ten jejich nátlak nevydržím. Nechci s nim být, ale nejhorší je, že jsem neměla nikdy štěstí! Prostě už to je zoufalství...
přečteno: 2052x
Zpět na seznam