Svěř se | Jsem neoblíbená a stydlivá

Jsem neoblíbená a stydlivá

Ahoj, píši sem kvůli mému asi celoživotnímu trápení.

Jsem velmi tichá, nesmělá, stydlivá a nevím, co s tím dělat. Vždy jsem byla stydlín, ale třeba holky ze třídy se se mnou bavili, ale začalo se to zhoršovat, když se otec stal alkoholikem. Začala jsem chtít být více sama a přestala jsem mít ráda velkou společnost, ale naštěstí nás bylo ve třídě 17-tudíž 7 holek, ale do tohohle mého špatného období ředitelka rozhodla, že spojí naší a ještě jednu třídu dohromady. Najednou nás tam bylo 32 a z toho polovina co vůbec neznám.

Začala jsem být na rozpacích, přestala se hlásit a mluvit. Teď mluvím jenom se svými 3 dobrými kamarádkami, ale ti ostatní mě odsuzují, nikdo neví, jaké mám problémy a myslím, že by to holky, co bydlí ve vile a mají na sobě make-up, oční linky díky kterým vypadají jako modelky, ani nepochopili.

Dříve jsem chtěla být sama, ale né furt, bohužel si to asi všichni vzali k srdci a berou to jako samozřejmost, ale já teď už nechci být sama, potřebuji někoho a snažím se i blbnout a tak.

Hlavně mě, ale furt trápí třeba tělocvik, že si mě nikdo nevybere do týmu a vždy zůstanu jako poslední a když zbyde na tým fyflen, tak zazní jedovaté "nééé".

Hlavně chci být na střední jiná, bude to něco jako nový život a v tom novém životě chci být "oblíbená", né "divná", už ani nedávám fotky na facebook, protože na nich mám 4 like a všichni ostatní min. 80-114.

Myslíte, že se změním? Měl jste to někdo stejné?

přečteno: 1740x
Zpět na seznam

Další náhodná zpověď

Leni (14)

Napište reakci

Voting1 Myslíš, že je tato zpověď FAKE?

ANO
0

NE
0

katka	15. 2. 2016 (22:40)	178.255.168.***	0
Ahoj... ja to mám zas tak: Bydlela jsem v praze a do školy jsem chodila od 1.třídy což bylo super.. v te škole jsem byla ve tride středem pozornosti a měla bff (která je i teď ma bff) jenže jednoho dne mi mamka řekla ze se stehujem jinam a ja celý sny brecela a nechtěla tam.. musela bych změnit školu a všechny kroužky . Nakonec jsme se tam přestěhovali a ja šla do nový skoly do 7. Třídy jenže tam jsem přišla jako stydliva tichá holka ...jenže to ja doopravdy nejsem . I na krouzcich jsem normalni jen ve škole ne.. hrozně me to trápí..ale vidím to tak ze jde hlavně o to jaky máš kolektiv. .. teď jsem v 8. A nějak jsem se s tím naučila žít .. vždycky je vtipný jak jsem tady taková tichá a pak přijedu do prahy a jsem úplně normální ???? i kdyz před klukama se stydím pořád vždy a všude ale tak TO je celkem normální NE? ???? taky se těším na střední školu ... predstavuju si to tam ze přijdu do třídy a uvidím nejakou holku sednu si k ni a budeme si moc rozumět a taky tam najdu nějakého kluka mých snů ???? jenže zivot není fér ???? ale budu se snažit abych byla na střední škola ne ultra tichá ale ani ultra živá.. no a teď na sobě pracuju jakože psychický ???? nejvíce mi pomáhá hudba vždy si ji zapnu a začnu tancovat před zrcadlem a nahlas falešné zpivat ???? a pokaždé v ten moment si říkám to.jsem ja taková ja chci být...tahle zpráva asi není úplně odpověď na tvou otázku. . Jenže ja se potřebovala nějak vypsat ???? ale závěr vlastně je takovy ze jsem na tom podobně s tou tichosti..s tatkouto musíš mít těžký.. ostatní by tě neměli soudit za to jaka ses kdyz ses v takovéhle těžké situaci.. jako odtragovani od světa doporučuji hudbu ???? zdaleka nejsem vypsána ale uzto ukoncim protože píšu uz z cesty tak jo .konec. ????

Kvetina	31. 1. 2016 (01:18)	90.179.26.***	0
Na základce jsem zažívala to samé, byla jsem jediná hudebnice ve třídě, ostatní byli sportovci, dost jsem trpěla. Ale na střední se všechno obrátilo, na pajdáku mě začali všichni uznávat a obdivovat právě za to, že každý neumí hrát na 4 hudební nástroje. A na vysoké bylo potom všechno naprosto dokonalé, protože tam potkáš ty svoje srdíčkové lidi. Chápu, že teď se cítíš opuštěná, ale neber si to tak a zkus se něčemu pořádně naučit, až budeš na střední, věechno se změní a na vysoké budeš ve svém živlu. :-)