Internetová zpovědnice

Ahoj,
tak konečně taky jen neradím. Rozhodla jsem se vám o sobě taky napsat, i když mé vlastní přemlouvání trvalo velice dlouho. Článek bude velice dlouhý a vydrží jen Ti nejotrlejší z vás-doufám, že ho tedy někdo přečte celý a do konce :-) Popsala bych své manželství tak nějak stručně (asi na jednu stránku), ale nějak nevím, zda za to nemůže i mé dětství-tak pokud chcete telenovelu - je tu. Tak tedy:

Vše bylo fajn až do doby, než jsem nějak začala vnímat své okolí-tedy rodiče. Bydlela jsem na sídlišti, takže kamarádek jsem měla dost (zkusím to urychlit).

Asi od 4té třídy jsem si začla všímat víc svých rodičů (nevím, proč tak pozdě, když můj bratr si na spousty věcí pamatuje asi od 3 let). Já přišla ze školy, taťka u TV (PC ani mob. telefon ještě nebyly), mamka v práci. Chodila do práce od sedmi a domů tak v šest, sedm. Sice končila v půl čtvrtý, ale musela zvlášt do masny, do zeleniny, všude byly fronty, tak přišla většinou domů, jen se zeptala, zda máme hotové věci do školy, vykoupala nás, udělala véču a šli jsme spát.

Táta na nás i na mamku v tu dobu fakt kašlal. Dělal krátký-dlouhý týden (pořád dělá) a i když měl volno a věděl, že mamka končí pozdě, ani do toho krámu nedošel. Ráno jsem vstala do školy, mamka odcházela (když měl tatka volno, tak seděl u TV), jinak táta v práci.

Odpo ze školy, mamka v práci, táta u TV-jediné, co bylo slyšet-ahoj tati (brácha je o 4 roky starší, než já). Takhle to plynulo den za dnem, až jsem zjistila, když jsem vešla do obýváku, že naši jsou nazí, oba sedí a mamka opřenou hlavu o taťkovo rameno. Stupňovalo se to. Když bratr odešel na vojnu, taťka každé svoje volno koupil alkohol a pili s mamkou (bylo mu jedno, že mamka ráno vstává, prostě nechceš, nepij). Tak jsem naše rodiče nacházela v obýváku nahé v různých polohách a nakonec i při puštěném pornu-stalo se to zvykem. Nakonec se mamka opíjela i v práci a oni volali taťkovi, ať si pro ní přijdem, že tam leží v krvi a nedojde dom.

Myslíte, že by se taťka zvedl z gauče? Čekal, až přijdu dom (to už jsem chodila na střední) a jen řekl: Jdi pro mámu zas tam leží. Opravdu krásnej pocit, vidět matku opilou se zkrvaveným obličejem, jak do čehosi nabourala atp.

Nakonec (zkrátím to) jsem utekla z domova, skončila v diagnostáku, školu nedodělala-otěhotněla jsem. Když na to dojde mezi řečí, tak jen slyším od rodičů-pamatuješ, jaká jsi byla, jakou jsi měla pubertu, že jsi utíkala?

Atp., avšak nikdo se nezeptá proč?! Byla to nakonec moje vina nebo jejich?! Nebudu zde nikoho soudit. Dnes je mi 30, mám syna a dceru, oba jsou zdraví, moji rodiče je naučili plavat, bruslit, počítat, četli jim pohádky, naučili je kanastu, žolíky, sedmu, kostky, hrajou s nimi člověče, dcera chodí s dědou(mým tátou) do přírody učit se názvy kytek, stromů, hub atp.

Jsem velmi ráda, i když moji rodiče byli ze začátku proti, že svoje vnoučata milují. Mimochodem, moje tchýně s tchánem jsou bezvadní, mají mě rádi, i si klidně dáme spolu vínko nebo zajdem na pivko, fakt jsou druzí rodiče opravdu bezva. Tak tohle je můj příběh ve zkratce-jinak by to byla fakt telenovela. :-) Moc děkuji za přečtení a vyslechnutí. Pokud tohle někdo dočte, tak příště napíšu, jakej jsem byla prevít a potom zas, jaké bylo a je mé manželství.

Jinak přeji všem krásný a pohodový den :-)

přečteno: 1717x
Zpět na seznam