Internetová zpovědnice

Nevím, jestli mi někdo pomůže, ale ráda bych znala názor ostatních na to, co se se mnou poslední rok děje. Před dvěma lety jsem začala chodit s jedním klukem z naší školy-Tomáš. Je o rok starší než já. V té době byl v 9. třídě a já v 8. Nejdříve jsem ho ani nechtěla, několikrát jsme se rozešli a dali zase dohromady. Když nepočítám různé týdenní rozchody, tak jsme spolu byli necelý rok. A přece jenom za ten rok života si na toho druhého člověka zvyknete a když ho nemáte, tak vám kus sebe chybí. Všechno bylo naprosto v pořádku do doby než jsem se dozvěděla, že chce jít na střední školu vzdálenou 35 km ode mě. On bydlí od toho městě, kam šel na školu asi 15 km a ode mě 20. Říkala jsem si, že těch 35 km není zase tak moc, navíc v mém městě hrál fotbal. Tak jsem doufala, že se nic nezmění, ale to jsem se teda přepočítala. V září nastoupil do školy a měl toho najednou tak moc, že i na fotbal jezdil pouze v pátek a o víkendu na zápasy. Takže jsme se viděli jednou za týden a navíc ani o tom víkendu to nebylo možné, protože já měla zápasy každou sobotu a neděli. Nejdříve jsme oba doufali a slibovali si, že to zvládneme a že všechno bude jako dřív. Ale nebylo..On to snášel hůř než já, že mě nemůže vidět, kdy chce. A prostě jednou jsme se loučili a on vypadal tak sklesle a že mi musí něco říct pak ale už musel na autobus. Potom jsme se spolu psali a on vyklopil, že už takhle dál nemůže, že to nezvládá a že bude lepší, když se rozejdeme. Kdyby jste věděli, jakou jsem zažívala bolest. Já nemohla spát, pořád jsme se budila, pořád jsme měla v hlavě jenom ho. Doufala jsem, že se to nějak zpraví..ale nezpravilo. To se stalo všechno se stalo v roce 2010/2011.
A teď k podstatě toho problému....Od té doby uplynulo spoustu času. Ale já de tak jako tenkrát nikdy nezamilovala. Byla jsem s pár kluky, ale to nebylo ono prostě...Neumím se zamilovat, každý mě během pár dní omrzí. Baví mě o kluky usilovat do doby, než zjistím, že už jsem je dostala. Je to strašně. |Připadám si jak pomalu děvka.
A teď se tady objevil kluk, kterého mám opravdu ráda, rozumí mi, umí mě rozesmát...Ale prostě já nevím, necítím žádnou zamilovanost, skoro ani žádné "motýly v břichu". Ale říkám si, že takhle jsme to měla i tenkrát s tím Tomášem a že tohle za pokus aspoň stojí. Nechci mu ublížit nebo tak..Ale prostě. nevím,co chci. Jsem nějak bloknutá a nevím,co s tím..

přečteno: 1952x
Zpět na seznam