Internetová zpovědnice

Je možné, že za sociální fobii může špatná výchova rodičů?

Pamatuji si, že jako malá jsem se hodně bála otce. On byl vždycky cholerik, co každou prkotinu řešil řevem. Pamatuji si například okamžik, kdy jsem jako malá plakala v obchodě a on se rozčiloval, ať toho nechám nebo mě jedno období strašně vynadal, že se mám naučit zdravit a děkovat. Byla jsem ještě malá a nevěděla, jak to chodí. Nebo jsme šli k doktorce a když jsme vcházeli do ordinace, otec šel za mnou a zezadu mě nepříjemně šťouchl do zad, abych pozdravila. Když mi jako malé něco vysvětloval, strašně se rozčiloval a zvyšoval hlas, když jsem tomu nerozuměla, to jsem pak mívala stav, kdy jsem se třásla strachem a i se pak potají rozbrečela.

Těch zážitků je spousta. S mamkou se hodně hádali, ale mamka byla na rozdíl od něj, vždy hodná. Dnes je ze mě, ale extrémní introvert, neustále unavená a chodit do práce mezi lidi, mě neskutečně vysává a vyhýbám se komunikaci s lidmi. Neprojevuji svoje názory, jsem strašně zamlklá a lidi si toho v práci všímají a řeší mě. Je možné, že mi otec svým chováním zruinoval takto život?

přečteno: 1503x
Zpět na seznam