Tak jo, jak začít? Je mi 19 let a jsem s klukem už 4 roky a už půl roku spolu nespíme, protože... Začalo to asi takhle: Kdysi jsme spolu začínali, tak jsme byli malinko nezodpovědní. Nepoužívali jsme při sexu gumu. Teda ze začátku jo, ale pak jsme se rozhodli, že je to zbytečné, že bude bohatě stačit, když budeme "opatrní". Jenže jednou to nevyšlo. Jednoduše ho nestihl vytáhnout, než se udělal.
V první chvíli jsme nevěděli, co dělat. Pak nás napad Postinor (tabletka "PO"). Mimochodem ne moc levná záležitost, takže jsme to museli sdělit jeho mamce. Ta to vzala sportovně a vytasila bez mrknutí oka 500 ,-.
Horší bylo, že tuto tabletku neprodávaj volně, ale na recept. Čekala mě návštěva gindy a následně lékárny. Háček byl v tom, že sem měla být už dávno doma, tak jsme o naší prekérní situaci museli zpravit i moji maminku a v tom je jádro věci.
Ta na mě začala nepříčetně ječet a ať jsem okamžitě doma. Párkrát mi švihla s telefonem a asi až na potřetí si nechala vysvětlit, že doma s tím nic nenaděláme, a že musím na tu gindu.
Byl to příšerný pocit. Poprvé v životě jsem se bála jít domů. Mamka mě nikdy nemlátila. Jen jednou jsem dostala a to fakt stálo za to. Byla fakt úplně nepříčetná. Tak jsem tu mlátu nechtěla zažít znovu. Histericky jsem brečela a nevěděla, co dělat.
Nakonec, než jsem dorazila domů, mamka se malinko uklidnila. Obešlo se to bez sebemenších fyzických konfliktů, ale i tak jsme spolu aspoň týden nemluvili. Ale to už není podstatné. Po téhle malé nehodě jsme si dali v sexu s přítelem malou pauzu, ale pak, když jsme se domluvili na ochraně kombinaci kondomu a včasného vytahování se vše začalo vracet do starých kolejí.
Až jednou nevěřila jsem nikdy, že se to může stát. Když s tou šprckou správně zacházíte, ale stalo se - praskla nám guma. Naštěstí jsme dodržovali obě pravidla: gumu i vytahování. Tak se nic nestalo, ale až v té chvíli sem si uvědomila, co se mohlo stát. Že moje noční můry o tom, že se bude opakovat stejná situace jako minule.
Mám prostě strašlivou hrůzu z toho, že na mě mamka bude zase ječet a že budu mít zase ten ztísňující strach z toho, co bude dál, že mě nepodpoří, nepochopí, nepomůže.
Od té doby jsme spolu s přítelem ještě ňákou dobu spali, jenže jsem začínala mít tento strach čím dál víc. Zvlášť když můj přítel nedodržoval mou prosbu o "vytahování" pokud sem ho na to pokaždé neupozornila.
Což jsem samozřejmě pokaždé dělat nechtěla. Nechtěla jsem tímto upozorňováním kazit atmosféru. Naposledy, když jsme spolu spali, když jsme byli hotový, měla jsem pocit, že je ten kondom ňákej jetej a možná i děravej.
Neprohlédla jsem si jej pořádně a začala jsem histericky brečet. Přítel ho zkontroloval a snažil se mě uklidnit, že se nic nestalo, že je vše v pořádku.
Ale zbytečně! Od té doby jsem odmítala sex. Nejdřív byl tolerantní, ale pak jsme se na to téma začali hodně hádat. Vždy se chvíli snaží být tolerantní, ale já ho chápu, ale nedokážu to! Nemůžu s ním spát. Mám strach, že zas praskne kondom a nebo se prostě zase něco posere. Mám strach, že budu v 19 letech těhotná, že nedodělám školu, že mě mamka vystěhuje a že na mě bude zase ječet.
MÁM STRACH. Jsem ochotná obětovat sex za to, že už NIKDY nepocítím tu strašnou hrůzu a strach, co bude dál, jako tenkrát.
Řešení k mému problému by byla antikoncepce. Je skoro 100%. Nemusela bych se bát, ale nemůžu ji mít. Doktorka mi ji nenapíše, protože máme v rodině dědičnou rakovinu a při ní je antikoncepce karcinogení - rakovinotvorná. A pro mě je to rizikové.
Co mám dělat?
Jak se mám zbavit svého strachu?
Jaký mám možnosti ochrany, když kondomu nevěřím?
Jak mám náš vztah opět udělat plnohodnotným, když mám strach?
přečteno: 8698x
Zpět na seznam