Internetová zpovědnice

Má milá,
nemůžeš si, prosím, o svých pocitech s někým promluvit? S někým z rodiny, s kamarádkou, kamarádem, se školním psychologem. Je skvělé, že píšeš sem a hledáš pomoc alespoň virtuálně, ale je nutné mluvit o tom i s někým "skutečným". Pokud budeš své trápení s někým sdílet, nebudeš se cítit tak osamělá. Cítíš se tak totiž proto, že Tvé "pravé já", Tvoje srdce, je izolované od ostatních lidí.
Rozvod rodičů je velmi těžká věc a Ty ses s ním dosud nevyrovnala. Celých pět let prožíváš jakési trauma a nyní, když se dostáváš do kritického životního období, kdy si začínáš vytvářet vlastní pohled na svět a vlastní názory, což je možná i příčina těch hádek s mamkou, je to pochopitelně ještě horší. Nemůžeš za to, ale je to další důvod, proč by byla vhodná pomoc psychologa, který by Tě mohl naučit, jak s tím vším pracovat. Vskutku nerozumné by bylo si jakkoliv ubližovat. Mysli nadále na své blízké, ale mysli i na sebe sama, na to, že jsi dívka s dobrým srdcem (to lze z této zprávy poznat), a dělej si radost.
Na závěr doporučuji i Tobě aplikaci Nepanikař, která lidem s takovými problémy, jaké máš Ty, pomáhá. A nabízím se Ti, kdybys měla jakékoliv další otázky.
S pozdravem P. G. A. S.