Internetová zpovědnice

Kamarádka se mi svěřila žese jí líbí, jeden kluk. Ten mi přijde taky dlouhou chvíli sympatický, ale když mi začala říkat jak v tom lítá, bylo mi divné jí to říct. Řekla jsem si, že kluků je dost, a tak jí to holt budu přát a stane se to, co se má stát. Protože jsem vždycky byla v přátelství velmi loajální, dokonce jsem jí i podporovala v tom, že jsem vytvářela schválně situace aby měli prostor, i přez moje oběti... každopádně jsou velmi dobrými přáteli, řekla bych nejlepšími, ale po dlouhou dobu se nic vyloženě nevyrýsovalo.

Nedávno se mezi mnou a jím vytvořila jiskra. A dokonce už spolu trávíme čas, neřekla bych čistě kamarádsky. Není to nic vážnýho, pořád jsem šokovaná jak rychle se to vyvinulo, že není tak tajemně stydlivý, a i když je to čerstvý. Ale než abych si to užívala, trápí mě vina vůči kamarádce a stíhá mě představa, až to zjistí. Nechci jí ublížit, navíc po tom co mi děkuje jak jí s tím pomáhám. Nikdy se mi to nestalo.

Měla bych mu říct, aby jí to neříkal že mám pocit že se jí líbí?

Nebo bych mu to měla říct celé po pravdě a ještě víc jí tak zradit, a mohl by být na ní naštvaný, za ty intriky kvůli kterým jsem...

Mám to říct té kamarádce?

Mám to vůbec řešit když jde zatím jen o pusy?

přečteno: 989x
Zpět na seznam