Svěř se | Sex v dlouhodobém vztahu

Sex v dlouhodobém vztahu

Asi všichni víte, jaké to je ve dlouhodobějším vztahu. Všechno časem začíná zeslabovat, láska už není tak intenzivní a přechází sice do silného pouta, ale to počáteční vzrušení pomalu vyprchává. Můžete si najít sebelepšího partnera, který se k vám sebevíc hodí, ale ani tak nám chemie neumožní prožívat ten začáteční boom z lásky déle než je možné.

Jsem s partnerem skoro sedm let a na to, že nemohu mít jiného muže, objevovat nejrůznější druhy a typy mužů jsem si už pomalu zvykla. Ale jelikož se mi líbí ženy stejně tak, jako muži a můj vztah je vážnější a trvá už tak dlouho, že mám pocit, že snad ani neskončí (ne vždy jsem z toho pocitu potěšena) tak se obávám toho, že se nedokážu rozhodnout pro život pouze s jedním pohlavím.

Také mi víc a víc schází ta první zamilovanost plná extáze, přesně ta fáze, kdy jste nabití sexuální energií a nechcete s partnerem dělat nic jiného, než prožívat jeden orgasmus za druhým. Každý dotyk vám rozechvěje celé tělo a vzruší vás už jen pohled na druhou polovičku. Naše tělo je ale naprogramované tak, že po pár měsících tahle erupce sexuálního vzrušení začne slábnout až pomalu vymizí. A já si říkám, proč se stále snažíme změnit to jak naše tělo funguje, jestli opravdu máme být v dlouhodobém vztahu, přes to že naše tělo chce něco jiného, než mysl. Příroda je dokonalá a všechno co stvoří má nějaký svůj důvod. Želva je pomalá a tak jí příroda dala krunýř na obranu. Žralok má při lovu nejzranitelnější oči a tak se zaklopí dozadu, když se něčeho dotkne čumákem a my zažíváme extázi lásky pouze prvních pár měsíců vztahu, abychom měnili partnery a co nejvíce se jako lidstvo rozmnožovali. Proč tedy máme stále potřebu trápit se v dlouhodobém vztahu s jedním partnerem? Co nás nutí k tomu být nešťastní jen abychom setrvávali ve vztahu, kde je sice láska, ale už tam není žádná (skoro žádná) sexuální přitažlivost?

Po sedmi letech vztahu si se svým partnerem skvěle rozumím, vím o něm snad vše a máme skvělý vztah, ale přijde mi spíš už jako můj bratr. Vzrušení tam není skoro žádné, sex spolu máme spíš z nouze, že se nechceme podvádět a alespoň občas ho mít musíme. Ale myslím, že oba dva bychom ho chtěli mnohem častěji, jen už prostě ne spolu. Mám sex strašně ráda, víc než můj partner, takže jsme ho ani na začátku vztahu neměli tak často, abych byla spokojená, ale s každým rokem je to horší a horší až začínám ztrácet zájem i já. Chybí mi prostě to vzrušení z toho, když je to nové, když to mezi vámi žhne a není možné to uhasit. Po nocích se budím horkem ze snů, které se mi o tom zdají, nestačí, že se tím trápím přes den, ale už ani v noci mi to nedá spát.

Jelikož je to můj první takto dlouhý vztah, nemůžu to s jiným srovnat, abych věděla zda je to všude stejné, nebo záleží na výběru partnera. Mám ho pořád ráda a nerada bych ho ztratila, ale sex je pro mě hodně důležitý a trápím se už roky sexuální deprivací. Nikdy nebyl moc aktivní ani se nepokoušel mi vyjít nějak vstříc. Stačí mu, že má orgasmus on a myslí si, že to pro spokojenost obou stačí, i když mu říkám že to tak není. Je příliš líný na to, aby to nějak změnil. Ale zase na druhou stranu odejít jen proto, abych si konečně mohla začít užívat sex jak potřebuju a ztratit někoho s kým je mi dobře a je šance že bych s nim mohla zestárnout, není o proti tomu sex úplná maličkost?

Trápí mě to už dlouho a nevím si s tím rady. Jestli na to máte nějaký názor, budu moc ráda když se se mnou o něj podělíte. Díky za přečtení a přeju hodně kvalitního sexu všem :P

přečteno: 441x
Zpět na seznam

Další náhodná zpověď

Smutnanymfomanka (25)

Napište reakci

Voting1 Myslíš, že je tato zpověď FAKE?

ANO
0

NE
1

Počet hlasů: 1
Průměrná známka: 5

Smutnanymfomanka	6. 7. 2023 (00:25)	85.163.87.***	1
Marto děkuji za komentář, ale o vyprchání lásky jsem vůbec nepsala. Problém je právě v tom, že vztah máme bezvadný, pořád se bavíme, smějeme, děláme společný aktivity a když se pár hodin nevidíme tak si musíme alespoň psát. Nemůžeme bez sebe být, jediné co vázne je ten sex a ne proto, že by jsme se málo snažili, ale proto, že se závislostí na sexu jde ruku v ruce i časté menění sexuálních partnerů, tudíž může zkoušet co chce, ale nemůže mi dát to, co partner kterého ještě neznám, to nové a tajemné co se musí teprve objevit. Role, kostýmy, různý místa i hračky pro nás není žádné spestření, nýbrž klasický běžný sex, ale chápu že je těžké radit někomu se závislostí, když si samy nedokážeme představit co všechno to obnáší, takže děkuji alespoň za snahu. Jen kdyby jsi pozorně četla, tak jsem psala o tom, že mi jeden partner prostě nestačí, ne že potřebuju poradit jak to zlepšit s tím jedním :) chci prostě zkoušet o objevovat, jako když si koupíš bonboniéru, kde je každý bonbon úplně jiný a ty chceš všechny ochutnat a užít si je, ale s jedním bonbonem ti je nejlíp, tak jíš pořád už jen ten, aby jsi mu byla věrná, ale pořád tě zajímá, jak asi chutnají ty ostatní druhy a uspokojí tě jen to že je nakonec nakousneš všechny

marta91	4. 7. 2023 (18:45)	175.122.20.***	0
No za 1) si myslím, že láska jen tak nevyprchá ani po sedmi deseti či dvaceti letech to vidím u mé babičky s dědou ty jsou do sebe zamilovaní už přes 50 let a pořád jako puberťáci. Za 2) druhá polovička by si měla více snažit co se týče vztahu - to znamená, že by tě měl v podstatě pořád dobývat neboli pořád se snažit sbalit i když jste spolu sedm let a znáte se dobře... v podstatě každý den je jiný... Za 3) více komunikovat ve vztahu, tobě to prostě chybí a jestli je sobecký tak to máš asi smůlu, ale jestli jsi aspoň vyslechne, tak by mohl zkusit třeba sex v přírodě sex na veřejnosti prostě někde jinde než jste zvyklí, ono to dost zvýší chtěnost. Za 4) kdyby se do té přírody nechtělo, tak si pořídit robertky třeba i sexy obleček abys vystoupila z komfortní zóny jaká byla doposud... Hlavně ta komunikace nesmí váznout no, ale tak když jste spolu sedm let, tak vám na sobě v podstatě záleží ne... tak si myslím, že by to partner pro tebe mohl udělat, protože si tě jakoby vzal s tím, že prostě taková jsi, že máš ráda sex...

RePRO	3. 7. 2023 (00:50)	79.141.250.***	1
Ahoj Viki, velice pěkný příspěvek, věřím, že tento defekt prožívá mnoho párů. Těch problematik, proč se takto děje je více. Zkusím obrazně odpovědět, nemám s tím osobní zkušenosti, jen ty praktické od ostatních. První z nich je, že máš solidně aktivní sexuální apetit, který nemá nikdy dost. Ano, může to být až nymfomanie, která se tak těžko tlumí a člověk jenom trpí, protože to potřebuje kdekoliv a téměř kdykoliv. Partner kolikrát nemá šanci dostatečně ukojit potřeby nymfomanky. A přitom nejde ani tak o četnost sexu jako takového, jak se lidé domnívají, ale o kvalitu a nevšednost praktik. Silný sexuální apetit se dá určitě tlumit léky, například antidepresívy, nicméně člověk ztrácí v životě tak trochu sebe, kým je. Naopak se může stát, že doteky jsou nám nepříjemné nebo nejde dosáhnout orgasmu. Ztráta libida je zdaleka horší defekt, než samotná nymfomanie. Další problematikou je nízký věk. Mladý člověk se zkrátka potřebuje v životě vybouřit, protože má v sobě mnoho aktivních hormonů. S postupem času se tento jev oslabuje a člověk nemá tendence tak často prožívat sexuální praktiky a vášeň. Dost často se v realitě stává Viki, že si žena, pokud je nespokojená v tomto kontextu najde milence, aby se ukojila a s partnerem naopak vydržela. Je to ale bohužel dvousečná zbraň - žena se může do milence zamilovat a od partnera se ještě více oddálit. Nebo naopak u milence zjistit, že je to fakt super, protože poznala jiného muže a partnera též pošle k šípku. Dost lidí by řeklo, že pokud si nespokojená v této oblasti, je to jenom začátek konce a je jen otázkou času, kdy to vybouchne a skončí. Sex je důležitý, ale v čase nabývají jiné životní hodnoty (např. vlastní rodina). Stereotyp se řeší blbě, někdy je zajímavým testem jít od sebe, zda si budete chybět. Nikomu se do toho moc nechce, je to jakýsi zálusk na možný rozchod. Měj se moc hezky. Kdyby cokoliv, napiš do zprávy.