Internetová zpovědnice

Ahoj.. Moje mama mela schizofrenii. A pred skoro dvanacti lety spachala sebevrazdu, byla jsem mala petileta holka. Tata mi to rekl az pred dvemi lety, do te doby jsem nevedela jakto, ze umrela. O to to pro me bylo tezsi, kdyz jsem to zjistila z niceho nic. Bylo to pro me strasne a porad je, uz jsem o tom sem jednou psala. Prisly s tim deprese, sebeposkozovani, za coz na sebe opravdu pysna nejsem, ty jizvy... Stydim se za ne. Ale dostala jsem se z toho, ikdyz porad mam chut se tim obcas odreagovat. Vim, jsem divna, neodsuzujte me, prosim. A obcas doted mam dny, kdy nad tim porad premyslim a brecim a rikam si, jak me tu mohla nechat. Nebo se naopak stasne bojim, ze takovou nemoc budu mit i ja nebo moje deti nebo kdokoliv blizky... Ted se ale chci zeptat na vase nazory. Nikdy jsem nebyla na jejim hrobe. Jsem hrozna dcera? Posledni dobou si to vycitam... Ale bojim se tam jit. Ze to otevre znovu ty rany, co se mi uz zacaly postupne zahojovat. Ale ted jak se blizi tech 12 let od te doby, co se to stalo. Rikam si, ze bych tam mozna mela jit. Nevim, mozna si s ni "vyrikat", co se stalo, vyplakat se tam, uctit jeji pamatku, mozna uz to navzdy uzavrit? Ale strasne se bojim. Ani vlastne nevim ceho.. Ale ty vycitky, ze jsem spatna dcera a ze ji musi byt lito, ze na ni da se rict kaslu a ani za ni neprijdu... Co si myslite? Jsem spatna? Mam tam jit? Hrozne se bojim.

přečteno: 2106x
Zpět na seznam