Internetová zpovědnice

Mám typický puberťácký problém: Trápí mě samota. Je to celkem zvláštní, protože bych nemusela být sama. Mohla bych chodit s klukama ve svém věku nebo o trochu staršími. Jenže vztah s takhle mladým klukem mi nedá to co chci. Nebaví mě vztah na pár měsíců a ubíjí mě řešit 'problémy' typu prohrál sem 20 bodů ve hře, naši mě nechtějí pustit na diskotéku apod... Vždyť je to naprostá ztráta času. Zkrátka se s lidmi v tomhle věku nedá bavit o plnohodnotných tématech. Já si nechci hrát na nějakého intelektuála, do toho mám opravdu daleko, ale nebaví mě řešit hlouposti. Když sem chodila s 15-ti letým klukem a řekla sem mu o svých problémech nebo o svých 'požadavkách' na vztah, tak jenom koukal a řekl mi že tohle určitě nepůjde a byl konec. A po vzhledové stránce je to u mě s takhle mladými taky mizerně. Nechci se nikoho dotknout, vím že takoví nejsou všichni, ale vždyť většina z nich ani zdaleka nepřipomíná chlapa... Mě se už od školky líbili dospělí (myslím tím tak od 25 a více...) takže se mi tyhle třasořitky ani nelíbí. Kvůli tomuhle je pro mě vztah, který by mi něco dal zatím absolutně nereálný. Jenomže začínám mít špatné nálady a sem nevrlá, protože mě už ta samota štve... Máte někdo nějakou radu co mám dělat?

přečteno: 1831x
Zpět na seznam