Internetová zpovědnice

Venku začíná krásné jaro a já bych chtěla být veselá a spokojená, ale trápí mě, že čím víc se blíží práce (kvůli koronaviru jsme měli provoz pozastaven), tím víc jsem nervóznější a neklidnější.

Jsem velice svědomitá, poctivá a připravující se, ale mám pocit, že někdy toho dělám moc málo. Na provozu jsem s kolegyní, která sice umí být pracant, ale musí se jí chtít. co ovšem umí, výborně o tom povídat. I o tom, co neudělala a hlavně podbízet se "vlezla jsem manažerce zadkem až do krku!". Mám pak pocit, že se umí prezentovat skvěle a všichni jí to věří.

Sama teď několik nocí bojuji s tím, abych se vyhnula vtíravým myšlenkám, abych se nebála, co bude. Nad ránem se budím s tlučením srdce, bolestmi břicha a špatným pocitem. Sama si říkám, že mi to za to nestojí, že se mám uvolnit, snažím se vtíravé myšlenky potlačovat, nemyslet na práci.

Co myslíte, že bych mohla udělat, abych se neustále takto nebála? Vtíravé myšlenky mám i přes den. Mám pocit, že zanedbávám práci, když se samovzdělávám, dělám si kurzy, čtu literaturu k různým problémům.

Nevím, jak se těchto myšlenek zbavit. Někdy pomůže koupel, jindy cvičení, někdy přemýšlení, jak to vypadalo minule a že to tak špatné nebylo... Někdy poslech hudby, ale ráno je ten zlý pocit zase... Racionálně se to snažím v hlavě urovnat, ale ne vždy to jde.

přečteno: 821x
Zpět na seznam