Internetová zpovědnice

Ahoj,

z toho, co píšeš, je hodně cítit, že tě to samotnou trápí a že ti tvoje prožívání nepřináší radost, ale spíš zmatek, tlak a pocit, že nad sebou ztrácíš kontrolu. To je důležitá informace – nejde jen o silnou sexualitu, ale o to, že ti ten stav způsobuje nepohodu.

Je dobré vědět, že silná sexuální touha sama o sobě není „nenormální“. Problémem se to stává ve chvíli, kdy má člověk pocit, že ho chování řídí, nedokáže ho ovládat, nebo si kvůli tomu připadá špatně či ohroženě. A přesně to z tvého textu zaznívá.

To, co popisuješ (nutkavost, pocit ztráty kontroly, myšlenky, které tě zahlcují), se dá řešit. Neznamená to, že jsi „zvíře“ nebo „nemocná“ v nějakém odsuzujícím smyslu. Spíš to může ukazovat na to, že sexualita u tebe plní i jinou roli – například regulaci napětí, emocí, prázdnoty nebo stresu. To je něco, s čím se v terapii pracuje poměrně běžně.

Znepokojující je hlavně to, že se vystavuješ situacím, které pro tebe mohou být nebezpečné (např. chození nahá ven s nadějí, že si tě někdo „vezme“). Tvoje bezpečí je opravdu důležité. Fantazie jsou jedna věc, realita druhá – skutečné násilí nebývá nic jako ve filmu a může mít velmi vážné následky.

Pokud tě tvoje prožívání děsí nebo máš pocit, že nad tím ztrácíš kontrolu, bylo by velmi dobré promluvit si s odborníkem – psychologem nebo terapeutem. Ne proto, že by s tebou bylo „něco špatně“, ale proto, že na takové věci člověk nemusí být sám. Nutkavé chování i zahlcující myšlenky se dají zvládat, ale většinou se to dělá snáz s podporou.

Důležité je také zkusit být k sobě méně tvrdá. Pocit studu a sebeshazování obvykle situaci jen zhoršují. To, že hledáš pomoc nebo o tom mluvíš, je naopak známka snahy situaci pochopit a řešit. Na podobné věci opravdu existují způsoby, jak s nimi pracovat, a nemusí to takhle zůstat.

Pokud chceš, klidně napiš víc o tom, jak to prožíváš teď – jestli je to spíš nutkání, úzkost, prázdnota nebo něco jiného.