Internetová zpovědnice

S bývalou přítelkyní jsem byl přes patnáct let. V průběhu vztahu jsem já osobně měl krizi v době, kdy jsem dodělával bakaláře a přítelkyně po mně chtěla, abych na magistra nastoupil v jiném městě, kde bydlela ona a mohli jsme bydlet spolu. Tehdy jsem ustoupil, i když jsem se s tím vnitřně pral. Nikdy jsme se, ale nehádali v podstatě proto, že jsem ustupoval. Nejsem konfliktní typ, ani jsem v tom nebyl vychován a takové ty její snahy o to mě rozčílit, jsem měl na háku.

Před rokem mi sdělila, že by bylo na čase uskutečnit svatbu. V podstatě jsem byl rád, neboť jsem se vyslovil i už před třemi lety. Tehdy jsem byl odmítnut s tím, že si chce nejprve vybudovat nějakou pozici v práci, než se vrhne do manželství a výchovy dítěte. Mně je 31, jí 33.

V létě jsme byli na dovolené, kdy mimochodem všichni přátelé a rodina mysleli, že je to mise tajného sňatku. Na dovolené jsme se bavili o budoucnosti a z její strany padla věta, že se na dítě ještě necítí a že ho teď v nejbližší době nechce. Já ji řekl, že dítě chci a že v podstatě tohle soužití nemá smysl a poprvé jsem zmínil slovo rozchod. Ona se zřejmě urazila a řekla, že ano. Vrátili jsme se tedy z dovolené, já se do týdne odstěhoval a k překvapení všech jsme se opravdu rozešli.

U mně je to definitivní. Nehodlám se k ní vracet. Jsem teď velmi spokojený, mohu chodit na fotbal, dát si občas pivo atd. Navíc jsem se před Vánoci seznámil s moc milou dívkou, se kterou jsem od té doby v intenzivním kontaktu. Nedostavila se u mě přes Vánoce žádná lítost, prostě jsem takhle šťastný.

Ona to asi bere jinak. Neustále mě kontaktuje. Kontaktuje i mojí rodinu. Všichni jsou z toho dost zmateni a začíná mi to dost vadit. Víte, já s ní klidně budu kamarád, ale na takové to hluboké přátelství po tak dlouhém vztahu prostě nevěřím. Před Vánoci jsme byli na kávě, kde jsem jí to naznačil. Ona mě ale během svátků několikrát volala, psala sms, koupila dárek mojí mámě, stavila se tam. Mojí mámě je to líto, že nemá vnouče, že jsme se rozešli a ona jí tímhle akorát mate hlavu.

Upřímně řečeno, nevím jak tohle utnout, tak abych jí neublížil, to opravdu nechci. Na druhou stranu ale nechci být sledován, nechci aby se na mě vyptávala, jezdila za mojí mámou. Mám už prostě svůj život, poradíte někdo, co dělat?

přečteno: 2001x
Zpět na seznam