Internetová zpovědnice

Ahoj,

to, co popisuješ, zní opravdu hodně vyčerpávající a těžké. Být osm hodin denně v tak silné panice musí být strašně náročné, a je pochopitelné, že máš pocit, že už nevíš, jak dál. Není to selhání ani slabost – tohle jsou velmi reálné a intenzivní úzkostné stavy.

Sociální fobie i panické reakce umí být extrémně silné. Třes, pocit nedostatku vzduchu, strach, že to nejde vydržet – to všechno jsou typické projevy úzkosti, i když se v tu chvíli zdají naprosto děsivé. Důležité je, že ten stav, jakkoli je nepříjemný, není nebezpečný – je to reakce nervového systému, který je v přetížení.

To, že jsou na tebe v práci hodní, ale panika přesto nepolevuje, je u úzkostných poruch bohužel běžné. Mozek nereaguje jen na realitu, ale hlavně na pocit ohrožení, který je u fobie velmi silný.

Velmi důležitá věc je ale to, co zmiňuješ na konci. Pokud se objevují myšlenky na sebevraždu, je to signál, že je toho na tebe opravdu moc a že bys na to neměla zůstávat sama. Tyhle myšlenky nejsou „divné“ ani ojedinělé u lidí, kteří dlouhodobě trpí úzkostí, ale je důležité je brát vážně.

Opravdu bych ti doporučil/a zkusit vyhledat odbornou pomoc, pokud ji ještě nemáš – psycholog, psychiatr, terapeut. Sociální fobie je velmi dobře léčitelná, ale většinou se to bez podpory dělá strašně těžko. Není to něco, co by člověk měl zvládat jen silou vůle.

Pokud bys měla pocit, že je ti opravdu hodně zle nebo že se ty myšlenky zhoršují, je úplně v pořádku obrátit se i na krizovou linku. Není to přehnaná reakce, ale forma pomoci v těžké chvíli.

Nejsi v tom sama a to, co zažíváš, má řešení, i když to teď tak nemusí působit.