Internetová zpovědnice

Ahoj, děkuju, ale už je to nakonec vyřešený. Pejska mám a psycholožka je super:), sice vzpomínám a někdy to na mě spadne, ale i tak už je to lepší:) K psycholožce chodím pořád

...neboj se zajít za psycholožkou, protože musí dodržovat lékařské tajemství...

HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA

Přísahám a volám Apollóna lékaře a Asképia a Hygieu a Panakín a všechny bohy a bohyně za svědky, že budu tuto smlouvu a přísahu dle svých možností a dle svého svědomí dodržovat.

Toho, kdo mě naučil umění lékařskému, budu si vážit, jako svých rodičů a budu ho ze svého zajištění podporovat. Když se dostane do nouze, dám mu ze svého, stejně jako i jeho potomkům dám a budou stejní jako moji bratři. Pokud znalosti tohoto umění (lékařského) zatouží, budu je vyučovat zdarma a bez smlouvy. Seznámím své syny a syny svého učitele a všechny ustanovené a na lékařský mrav přísahající s předpisy, přednáškami a se všemi ostatními radami. Jinak však s nimi neseznámím nikoho dalšího.

Lékařské úkony budu konat v zájmu a ve prospěch nemocného, dle svých schopností a svého úsudku. Vystříhám se všeho, co by bylo ke škodě a co by nebylo správné.

Nepodám nikomu smrtící prostředek, ani kdyby mne o to kdokoli požádal a nikomu také nebudu radit (jak zemřít). Žádné ženě nedám prostředek k potratu.

Svůj život uchovám v čistotě a bohabojnosti, stejně tak i své lékařské umění. Nebudu (lidské tělo) řezat, ani ty, co trpí kameny a tento zákrok přenechám mužům, kteří takovéto řemeslo provádějí.

Do všech domů, kam vstoupím budu vstupovat ve prospěch nemocného, zbaven každého vědomého bezpráví a každého zlého činu. Zvláště se vystříhám pohlavního zneužití žen i mužů, svobodných i otroků. Cokoli, co při léčbě i mimo svou praxi ve styku s lidmi uvidím a uslyším, co nesmí se sdělit, to zamlčím a uchovám v tajnosti.

Když tuto přísahu dodržím a neporuším, nechť ve svém životě i ve svém umění skromně dopředu postoupím. Tak získám si vážnost všech lidí po všechny ty časy. Když ale zákazy přestoupím a přísahu poruším, nechť stane se pravý opak.

TOTO MUSÍ ZACHOVÁVAT VŠICHNI DOBŘÍ LÉKAŘI NA SVĚTĚ!!!

souhlasím s vafle...moji sestře umřel před dvěma lety taky pejsem,měla ho krásných patnáct let,měla ho taky plnou hlavu,nikam nechodila a nic ji nebavilo....koukala furt na fota a celý pokojiček si vyzdobila jeho fotkami,nebylo to dobře,byla vic v debresi,ale jednou řekla dosta a pořídila si novou fenečku, na jeryka myslí neustále,ale má nového psího přítele a dává jí hodně radosti... TAk doufám,že se vaši umoudřili a pejska pořídí...

Tak už nic, nakonec mám krásný štěnátko a u psycholožky jsem nakonec byla taky. Sice na něj pořád vzpomínám, ale už nebrečim. Už to snad budu zase jako dřív:)

Tohle jsem zažila, je to hodně těžký a je pravda, že nový pejsek tuto skulinu z velké části zaplní. Co se týče paní psycholožky, pokud jí povíš, že si nepřeješ, aby to tví rodiče věděli, určitě ti vyhoví. Tvoji rodiče ale stejně vidí, že se trápíš a ... nakonec určitě povolí;)

Děkuju, ale právě ten čas! Dnes jsme se mohli rozhodnout jestli tedy budeme mít toho psa, nejdřív že asi jo a pak z toho vycouvali.
A navíc mě právě nic nebaví, snažím se, ale postě nemám chut.

Můžeš zkusit promluvit s rodiči, jeslti by ti fakt nekoupili novýho... nebo třeba jinýho mazlíčka, nebo můžeš zkusit trávit víc času s kamarády, zaměřit se na nějaký koníček a tak.. nehleď furt na fotky a tak..
školní psycholog není špatnej nápad...
jinak nevim.. určitě to přejde.. čas vyřeší všechno a tohle rozhodně taky...